Jednorázovečka pro Iris ♥

25. ledna 2014 v 15:47 | ♥Suki Ashikaga♥ |  Z prdele složka

Drahá Iris-chan.
Přemýšlela jsem, kterou holku z Naruta mám s Itachim spárovat. Napadly mě Sakura, Hinata-hime, Kurenai, Rin…
Sakur(v)a nepřicházela v úvahu. U Hinaty-hime by bylo strašně obtížné popisovat její pocity. Vždyť je blázen do Naruta. Kurenai má děcko s Asumou, takže jsem ji automaticky vyřadila. A Rin…Přišlo mi, že bych tím urazila Obita. A navíc, Rin by byla o dost starší než Itachi. Ostatně to Kurenai taky…
Doufám tedy, že budeš s výsledkem spokojená. Tahle povídka mi zabrala víc času než obvykle. Ale nemohla jsem si pomoct. To tvé neustálé žvanění o Itachim mě motivovalo.
Omlouvám se ostatním čtenářům, pokud vás tahle povídka zklame. Smířím se s negativními komentáři. Nevadí mi to. Protože tahle povídka je o ní…a jen pro ni

Suki da yo
**************************


Od té doby, co jsem se dozvěděla tu strašnou zprávu, nebyla jsem schopná se z čehokoliv radovat. Smát se. Jako bych najednou přišla o city.

Srdce mi naplňovala jen hořká bolest. Chtěla jsem to vše vybrečet, ale nešlo to. Vím, že by se mi ulevilo. Bohužel jsem pro něj neuronila ani jednu slzu.

Z života se mi stala jednotvárná fraška, ve které se líně vleče den za dnem a kde myšlenkami neustále bloudím v minulosti. Přežívám díky tomu, že si neustále přehrávám vzpomínky na něj. Krásné, ale srdcervoucí vzpomínky…

Všude maluju jeho podobizny. Kreslením se snažím dostat do normálu. Pokoj mám plný náčrtníků kompletně zaplněných jeho úsměvy, očima, postavou. Po stole se mi věčně válí uhly, neostrouhané tužky a kuličky z papíru, zmuchlané nepovedené portréty.Možná vypadám, jako bych jím byla posedlá. Asi na tom trocha pravdy bude. Ale když přihlédnu k tomu, že on byl moje první a jediná láska, na něj nejde zapomenout.

Hodně teď přemýšlím nad tím, co se sebou udělám. Chci být po jeho boku. Buď tady, nebo na onom světě. A vzhledem k tomu, že už není mezi živými…

***************
Je noc.
Do pokoje skrz velké okno proniká stříbřité světlo měsíce a dopadá na mou postel. Sleduju mdlé hvězdy. Každá mi připomíná jeden okamžik s ním.

Možná se na mě právě odněkud seshora dívá a dává na mě pozor. Myšlenkami opět sklouznu k tomu, co se chystám udělat. Vím, že by to neschválil, ale já bez něj prostě už dál existovat nedokážu.

Zvednu se z postele, peřinu odsunu stranou a přehodím přes sebe župan. Vydám se do koupelny.Měsíc ji taky krásně osvětluje, takže nemusím rozsvěcovat. Naproti dveřím na mě čeká velká vana.Svléknu se a otočím mosazným kohoutkem, načež z něj vytryskne proud horké vody. Tiše vlezu do vany a posadím se. Mlčky sleduju, jak se vana plní a když hladina dosahuje požadované výšky, vodu zastavím.

Už nemůžu dál. Takhle ne. Pokud bych tímhle způsobem přežívala ještě dalších pár týdnů, asi by mě museli zavřít do ústavu pro duševně choré. Nic už mě tady nedrží. Sbohem, živote…

Pomalu se sunu pod hladinu. Uběhne jen pár vteřin, než se kompletně potopím. Nezavírám oči. I když jsem pod vodou, pořád jde krásně vidět na okno. Hvězdy jako by poblikávaly a loučily se se mnou.
Chystám se pod vodou pořádně nadechnout a vehnat si vodu do plic. Potom bych upadla do bezvědomí a následně bezbolestně zemřela na nedostatek vzduchu a zástavu srdce.

Než to ale stihnu udělat, někdo mě popadne a trhnutím vytáhne z vody. Sevře mě do náruče a vydá se pryč z koupelny, daleko od vody, která by mé duši darovala svobodu.Nemám sílu zvednout hlavu a podívat se na osobu, která mi překazila plánovanou sebevraždu. Ale podle síly, kterou má v pažích, usuzuji, že je to muž.Až podezřele dobře zná můj dům. Bez problému a zaváhání najde můj pokoj. Přeběhne místnost a položí mě na postel, načež rychle zakryje mé nahé tělo peřinou.

Jakmile mě uloží, rychlostí blesku se přesune na druhý konec pokoje, do míst, kam měsíční světlo nedosáhne.Jsem na něj naštvaná. Překazil mi sebevraždu!

"Co si o sobě myslíš?! Jak ses sem dostal?! Okamžitě vypadni, nebo…"
"Dřív jsi tahle na nikoho nekřičela, Iris", přeruší mě. Zdá se mi to, nebo jsem ten hlas už někde slyšela?,,Co ty o mně víš! A vylez laskavě z toho kouta!"

Uslyším kroky.
Muž vyjde ze stínů a zastaví se přímo před oknem, takže jde celý krásně vidět.Ale to, co spatřím, mi vyrazí dech a vžene slzy do očí.
Má na sobě úzké černé triko s tříčtvrtečním rukávem, které krásně obepíná jeho rýsující se svaly. Dlouhé černé vlasy má vzadu svázané gumičkou, ale i přesto mu pár neposedných pramenů neustále padá do obličeje s bělostnou pletí. Na tváři má jemný úsměv, který doplňují tmavé oči plné radosti a touhy.Po tváři mi poprvé za ty měsíce steče slza. Ale není to slza smutku. Pláču štěstím.,,Itachi…"

Uchiha se usměje ještě víc a rozběhne se ke mně. Lehne si na postel za mnou a prudce mě obejme. Zabořím mu obličej do ramene a slzami mu smočím tričko. Mé hlasité vzlyky se rozléhají celým domem, zatímco on mě pořád křečovitě svírá a do ucha mi šeptá, že je u mě.Když mě konečně políbí, mám pocit, že mi srdce exploduje radostí.Začne mi hladit nahá prsa a mě okamžitě ztvrdnou bradavky. Kolenem mi tře rozkrok a mě to nehorázně vzrušuje. Měsíce bez sexu si vybraly svou daň.Itachi zrychleně dýchá.Všimnu si, že v kalhotách se mu začíná tvořit pěkná boule.V rychlosti ze sebe strhá oblečení. Když spatřím jeho dmoucí se mužství, tiše polknu. Převalím ho na záda a pravačkou mu ho začnu zpracovávat. Okamžitě se ozvou přidušené vzdechy.

Ale nenechám ho vyvrcholit. Těsně před orgasmem toho nechám a on je tak skvěle nabuzený, že se bleskově vrhne na můj klín. Vnoří mi tam dva prsty, začne mě dráždit jazykem a já se z toho můžu pominout. Zakrývám si ústa, aby mé hekání nebylo tak slyšet.

Udělá to samé, co já jemu-nenechá mě udělat se.
Urychleně se přiblíží rozkrokem k mému. Já už jsem taky silně nedočkavá, toužím ho mít v sobě.
Ten slastný pocit, když ho do mě pomalu zasune, je úžasný…

************
Postel vrže pod pohyby našich těl a já neustále mučím polštář, který svírám oběma rukama, zatímco Itachi do mě divoce přiráží. Blond vlasy mi padají do očí, ale nemám čas si je odhrnout.

Vyvrcholíme společně, ve stejný okamžik. Ještě než se do mě stihne udělat, vytáhne ho ze mě a jeho sperma potřísní mé břicho.
Překvapí mě, že rychle vstane a začne se oblékat. Ve světle stříbrného kotouče teď vypadá, jako by to světlo procházelo skrz něj.
Když je oblečený, zase se rozpláču. Tušila jsem, že mě zase opustí.

Itachi si všimne mých slz a sedne si na postel.
,,Neplač, Iris. Nesmutni pro mě. Nezasloužím si to. Nezahazuj život pro někoho, jako jsem já."
Jeho silueta se pomalu vytrácí a já nemám slov.
,,Chyběla jsi mi. Ta samota bez tebe je ubíjející. Ale celé dny mě hřeje to, že žiješ. Tak prosím, žij dál. Zapomeň na mne."

Konečně jsem schopná řeči.
,,I-Itachi, já-", začnu, ale zastaví mě.
,,Miluju tě…", řekne, vášnivě mě políbí a jeho tělo začne zářit a mizet.

Ale je to jako líbat dým…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 luc luc | Web | 25. ledna 2014 v 15:55 | Reagovat

Ahoj! Rozbieham nový blog o hudbe, filmoch a zaujímavých článkoch a bola by som rada, keby ho podporíš svojou návštevou. Ďakujem!

Prepáč za reklamu a prajem pekný deň. :-)

2 iris iris | 25. ledna 2014 v 17:09 | Reagovat

Moc díky. Úplně mě to dojalo *slzy v očích* Nemám slov...

3 Suki Ashikaga Suki Ashikaga | Web | 25. ledna 2014 v 20:37 | Reagovat

[1]: Ahoj! No to je velmi zajímavé, ale má pro tebe menší připomínku, drahá: SPAMUJEŠ MI BLOG A POKUD TI NA TEN BLOG NIKDO NECHODÍ TAK SE Z TOHO LASKAVĚ NEPO*ER A SNAŽ SE PŘIDÁVAT ČLÁNKY, KTERÉ BUDOU LIDI ZAJÍMAT!!!!

[2]: :*******

4 Seiya Seiya | Web | 25. ledna 2014 v 21:27 | Reagovat

Ta anketa :D
Ten Itachi :D
Hele já nemám slov, na to že hentai prakticky nečtu je to až moc dobrý.

5 Suki Ashikaga Suki Ashikaga | Web | 25. ledna 2014 v 21:37 | Reagovat

děkuju :-D

6 Kakashi Uchiha Kakashi Uchiha | E-mail | 9. listopadu 2014 v 7:20 | Reagovat

No prej se mám dostavit k admince a nechat se překontrolovat :3 kde kdy ? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama